Praktická teorie Architekturu nezabije...

Abychom si vyjasnili situaci, zavedeme si na začátku několik základních pojmů. Dle tohoto třídění se budete snažit pořizovat fotografie. Občas vám něco nebude přesně pasovat do pomyslnéhu šuplíčku, ale to nevadí. Když nebudete něčemu rozumět, pátrejte v doporučené literatuře nebo na internetu. Začínáme...

I. INFORMATIVNÍ (OBJEKTIVNÍ) ZOBRAZENÍ	II. EMOTIVNÍ (SUBJEKTIVNÍ) ZOBRAZENÍ	III. ARCHITEKTONICKÝ DETAIL
Nastavení fotoaparátu: Odpovídá maximálním technickým požadavkům na velkou hloubku ostrosti.	Nastavení fotoaparátu: Svobodné, je ovlivněno pouze pocity fotografa.	Nastavení fotoaparátu: Často se pracuje s teleobjektivem. Velká hloubka ostrosti nutná.

 

I. OBJEKTIVNÍ ZOBRAZENÍ (FOTOGRAFICKÁ ZAKÁZKA)

U informativního/objektivního zobrazení je na první místo kladen požadavek na informační hodnotu fotografie.
Představte si, že budovu fotografujete pro určitého klienta-architekta, do časopisu, do katalogu. Je potřeba budovu vyfotografovat tak, aby byl pokud možno na jediném snímku dobře patrný její charakteristický tvar. Proto je třeba budovu obejít a zjistit, jak vypadá z různých úhlů. Ideální je konzultace s architektem budovy, který může sdělit svůj názor na věc. Architekt je člověk, který s návrhem a s realizací budovy doslova žije několik let. Hodně o ní přemýšlí a zná důvody jejího zasazení do prostředí.
Každá budova vypadá jinak za úsvitu, ráno, v poledne, za soumraku, večer, během noci.
Když je vybrán správný pohled na budovu, je tomu třeba přizpůsobit osvětlení. To bývá většinou denní. Budova musí být sluncem osvětlena plasticky. Z toho nám pak vyjde optimální doba fotografování budovy. Například červen je ideálním měsícem pro fotografování severních průčelí. Slunce nevychází na východě, ale na severovýchodě. Slunce nezapadá na západě, ale na severozápadě. Lze proto fotografovat brzy ráno a pozdě odpoledne.
Všichni víme, že se slunce během dne pohybuje po obloze, ale málokdo toho prakticky využívá. Profese fotografa architektury je na tom přímo závislá.
Z této zkušenosti lze vycházet pro odhad pohybu slunce po obloze, pro odhad pohybu světla a stínu na budově. Pohyb slunce/stínu je překvapivě rychlý.
Když si toto uvědomíte, lze pomocí zorientované mapy odhadnout správnou dobu i pro fotografování objektů, které jsme dosud nemohli vidět na vlastní oči.

II. SUBJEKTIVNÍ ZOBRAZENÍ (UMĚNÍ)

U emotivního/subjektivního zobrazení budovy je kladen důraz spíše na to, jaké emoce fotografie vyvolá. Fotograf pracuje individuálně a řídí se jen svými pocity. Zde není důležité, jak budova vypadá celkově a do jakého prostředí byla zasazena. Důležitý není ani "ideální" čas pro fotografování. Není zde požadavek na to, aby každý hned poznal, o jakou budovu se jedná. Je zde jediný požadavek a to, aby fotografie byly krásné. Aby fotografie určité budovy vyvolávaly kladnou emocionální odezvu.
I. + II. INFORMACE (OBJEKTIVITA) + EMOCE (SUBJEKTIVITA)
Občas se podaří naplnit oba požadavky současně. Ale není to pravidlem, je to spíše vzácné. Hodně záleží na přístupu klienta, do jaké míry dá fotografovi "volnou ruku".

III. ARCHITEKTONICKÝ DETAIL

Fotografování detailů bývá ovlivněno klientem. Architekt/klient si přeje, aby bylo samostatně fotografováno zábradlí, okno, klika, římsa, věžička atd.
Detail může být zajímavý např. z konstrukčního hlediska. Fotograf už samostatně nedokáže jeho důležitou jedinečnost sám odhalit. Jiná je ale situace v případě, kdy fotograf sám objevuje krásné detaily stavby, hru světel a stínů na členité fasádě, míchání tvarů a barev, vysoké lesky na kovu a skle atd.

Tip na závěr: Když budete mít od budovy malý odstup a nepodaří se vám ji vyfotografovat celou, vyfotografujte její části a pokuste se budovu složit v grafickém editoru. Díky počítačům se nemusíte bát ani kácejících se staveb (linií).
Ve dne v noci kvalitní světlo v dostatečné kvantitě všem přeje Roman Sejkot.

Všechny fotografie uveřejněné v tomto článku pořídil Roman Sejkot.