K ustálenému standardnímu výběru režimů expozice u fotoaparátů, které je možné využít i k promyšlené tvorbě, a to i u řady malých kompaktů, patří nabídka režimů „tvůrčí zóny". Liší se celkovým pojetím, šíří a uspořádáním samotné nabídky těchto režimů, různými limity pro nastavení clonových čísel, časů expozice, ale také provázaností s dalšími systémy a s určitými podpůrnými nebo rozšiřujícími funkcemi a programy.

Nabídka režimů, které patří do tak zvané tvůrčí zóny, má určitá ustálená, široce rozšířená a používaná schémata. A jistá základní koncepce je přijata pro kompaktní fotoaparáty, jiná pro amatérské zrcadlovky a systémové kompaktní fotoaparáty, jiná pro digitální SLR a SLT fotoaparáty a kompaktní fotoaparáty pro náročné uživatele a přirozeně jiná pro fotoaparáty určené profesionálům a nejnáročnějším tvůrcům.

Kompaktní fotoaparáty mohou mít otočný volič režimů expozice řešený stejně nebo podobně jako zrcadlovky, anebo virtuální, dostupný v menu, rychlém menu, ve speciálním menu nebo na virtuální liště s nabídkou nejčastěji používaných funkcí. Některé modely mají velmi nápadité řešení, jako je třeba dotyková obrazovka, anebo nastavení pomocí speciálně koncipovaných výměnných objektivů, jako je to u systémových kompaktních fotoaparátů Samsung NX.

Tvůrčí režimyPříklad „klasického" otočného voliče režimů expozice u technicky vyspělého systémového kompaktního fotoaparátu, v tomto případě konkrétně Panasonic Lumix GX1. Nabídka zahrnuje: SCN, tedy možnost použít scénické režimy, které vybíráme v menu, piktogram s paletkou a štětcem, značící nabídku s řadou možností pro úpravu stylu snímků, a to včetně uživatelského nastavení barevného podání, sytosti barev, kontrastu nebo ostrosti, programová automatika, program s prioritou clonového čísla, program s prioritou času expozice, režim s ručním nastavením všech režimů expozice plus dvě pozice - paměti pro uložení uživatelských nastavení. Napravo od tohoto voliče je spoušť a dvě tlačítka, pro natáčení videa a pro okamžitý přechod k inteligentní automatice.

Tvůrčí režimyPentax K7 jako ukázka rozšířené nabídky režimů expozice u poloprofesionální digitální zrcadlovky. Jak vidíte, na otočném voliči režimů je plně automatický režim („zelený"), programová automatika, program s prioritou citlivosti, program s prioritou času, program s prioritou clony, program s prioritou času a clony, režim s ručním nastavením všech režimů expozice plus čas B a X synchronizovaný čas jako dvě samostatné položky.

V základní, univerzálně používané nabídce nechybí režim označovaný P, tedy program. V tomto případě se jedná stále ještě o expozici automatickou, označovanou také „pružná programová automatická expozice". Neumožňuje uživatelsky vybírat clonová čísla ani nastavovat čas expozice, ale umožňuje nám přeci jen provést některá nastavení, která ovlivní expozici a tedy i technickou kvalitu výsledného snímku. Jedná se zejména o ekvivalent citlivosti, který na digitálním přístroji nastavíme (a v případě filmového fotoaparátu jde o volbu citlivosti zakládaného filmu).

Tvůrčí režimyHodnota citlivosti samozřejmě ovlivní řídicí systém při jeho volbě kombinace clonového čísla a času expozice, ale projeví se také specifickým vlivem na kvalitu obrazu. Tedy použijeme-li vyšší citlivost, systém nastaví vyšší clonové číslo a kratší dobu expozice. Ještě zajímavější je tato skutečnost, pokud použijeme elektronický blesk. Avšak také mějme na paměti, že pro filmový materiál i digitální fotoaparáty platí: Čím vyšší citlivost, tím menší jsou rozdíly v podání jasů, větší zrno, respektive míra jasového a barevného digitálního šumu, ale také větší škála odstínů šedé a v případě barevné fotografie také ovlivnění tonální reprodukce, na druhou stranu je zřejmý úbytek rozlišovací schopnosti.

Digitální fotoaparát nám ale v případě pružné programové automatické expozice umožňuje nastavit nejen citlivost, ale také vybrat vhodný režim vyvážení bílé barvy a případně použít některou z funkcí, které umožňují vyrovnat velký rozdíl jasů.

Ještě více tvůrčích možností ale poskytují poloautomatické programy, označované také za kombinované automatiky, které nám nabízejí možnost volby u různých druhů fotografie a při různých podmínkách pro fotografování.

Pro snímky objektů v pohybu, momentní záběry a podobné případy je výhodné použít automatiku s ruční - uživatelskou předvolbou rychlosti závěrky, tedy poloautomatický režim s prioritou času, anebo clonová automatika.

Pro fotografie, u kterých potřebujeme docílit většího rozsahu hloubky ostrosti, typicky v krajinářské fotografii, u klasických zátiší, při fotografování architektury a podobně, anebo když naopak potřebujeme hloubku ostrosti minimalizovat, například chceme-li u portrétu v prostředí výrazně rozostřit pozadí, obecně kdykoli potřebujeme tvůrčím způsobem uživatelsky nastavovat clonová čísla, a tedy zvětšovat, nebo naopak zmenšovat otvor clony, je výhodnější automatika s předvolbou clonového čísla, poloautomatický režim s prioritou clony, označovaný také časová automatika.

Něco málo o „automatikách" ve fotografii

Ve fotografické oblasti nám usnadňuje ovládání fotoaparátů několik automatických, tedy samočinných systémů. U fotoaparátů na kinofilm to je automatický transport filmu spojený se současným načtením jeho obecné citlivosti ke světlu, pasivní nebo aktivní systémy automatického zaostřování, ovšem - nejprve se výrobci fotoaparátů zaměřili na zautomatizování expozice. Už před druhou světovou válkou přišel Kodak se svým řešením clonové automatiky. Zdokonalení nabídli po válce Němci, když nabídli přístroj Praktica Mat, a pak už se díla chopili Japonci, kteří nabídli systém automatizace času, nikoli clony.

Tvůrčí režimyA následovaly automatiky programové. Zvláště pro sportovní fotoreportéry bylo potřeba systémy zdokonalit tak, aby programy dlouho držely kratičké časy expozice, a teprve ve chvíli, kdy už není možné správnou expozici dosáhnout změnou clony, program povolil postupné prodlužování časů. Anebo analogický program udržující minimální otvor clony, dokud to je možné. Následovaly „schodovité" programové automatiky a programy typu „shift", systém „cross-over": mám nastaveno fixně clonové číslo 4, avšak v okamžiku, kdy už by začaly být snímky podexponované, program poruší „fix" a více odcloní. A totéž v případě fixně nastaveného času.