Citlivost

Citlivost reakce na dopadající světlo

V případě filmu citlivost ke světlu, a to spektrální a obecná. Z hlediska spektrální citlivosti máme filmy ortochromatické, které nejsou citlivé k červené části spektra a slouží jen k reprodukčním účelům, panchromatické – citlivé ke všemu viditelnému světlu a pak ještě různé speciální materiály, jako ortopanchromatický, který má spektrální citlivost jako lidské oko, tedy asi 555 nm, nebo izopanchromatický se stejnou citlivostí k červené a zelené části spektra. Obecná citlivost je vztažena k bílému světlu. Čím je materiál citlivější, tím vyvolává menší rozdíly v podání jasů, má větší zrno, ale větší škálu šedí a také menší rozlišovací schopnost. Obecná citlivost se udává v hodnotách podle norem různých soustav. Vyjádření je buď aritmetické, kdy dvojnásobná citlivost odpovídá dvojnásobné hodnotě, např. 100 a 200 ISO – druhý film je dvojnásobně citlivý (kromě mezinárodního standardu ISO – International Standards Organisation toto vyjádření používá i americká normalizační společnost American Standards Association – ASA a také japonská), anebo logaritmické, kdy dvojnásobná citlivost odpovídá hodnotě o 3 jednotky vyšší, např. 21 ˚ČSN a 24 ˚ČSN, tedy stupňů podle České státní normy (ČSN de facto vychází z německé normy DIN). Mezinárodní norma ISO používá aritmetické i logaritmické vyjádření: ISO vs. ˚ISO. Vztah je jasný: 100 ISO odpovídá 21˚ISO (200 ISO = 24˚ISO atp. atd.).

Barevné filmy se dělí i podle spektrální citlivosti na filmy vyvážené pro denní (většina), anebo žárovkové světlo, kterých vždy bylo (a je) na výběr velmi málo. Rozdíl v podání barev je samozřejmě možno dofiltrovat a pro speciální potřeby dokonce filtry upravit.V případě digitálních fotoaparátů nás zajímá citlivost obrazového snímače a z vyloženě uživatelského hlediska pak možnost nastavovat ekvivalent citlivosti podle normy ISO. To je jedna z výhod digitálních fotoaparátů: možnost pružně měnit ekvivalent citlivosti ISO podle potřeby (vyšší hodnoty se obvykle používají při špatných světelných podmínkách), přirozeně v mezích pro ten který přístroj. Jen je třeba brát v úvahu, že spolu s výší hodnoty citlivosti se zvyšuje i digitální šum. Kdežto do filmového fotoaparátu vložíme film s určitou obecnou citlivostí (a spektrální citlivostí, tedy vyvážený buďto k dennímu světlu, nebo k žárovkovému) a na fotoaparátu nastavíme obecnou citlivost, abychom následně vhodně volili celkové parametry expozice, případně se o vše postará automatický systém. Potřebujeme-li film s jinou citlivostí, musíme původní vyjmout a vložit jiný. Nastavení hodnot citlivosti ISO 100, 200, 400 atd. u digitálních fotoaparátů fungují obdobně jako obecná citlivost ISO u filmového fotografického materiálu.

Košík: (0)

Váš košík je prázdný

Přihlásit se



Zaslat zapomenuté heslo

Pokud nemáte účet,
zaregistrujte se zde

Registrovat