Oehling akademie - Zimní Šumava 2015

14. 02. 2015 | Šumava plná sněhu zalitá sluncem slibovala už při příjezdu nevšední zážitky a dokonale působivé fotografie .....

Na Třístoličníku Více než čtvrt roku od podzimního setkání uteklo jako voda, z roku 2014 se stal rok 2015 a na Šumavě napadlo dost sněhu, aby se mohl uskutečnit další z úspěšných workshopů Oehling Akademie.
Na Šumavě panovaly skvělé podmínky a tak se nová parta nadšených fotografů z celé republiky sešla v pátek 13. 2. 2015 v penzionu U Krále Šumavy na Kvildě.
Po příjezdu proběhlo rychlé ubytování a seznámení a pak už přišel povel od zkušeného lektora Vládi Hoška, aby se všichni ujali svých aparátů a vyrazili do terénu. Ačkoli se již blížil podvečer, čekalo nás ještě první fotografování a to západu slunce z nedaleké Filipovy Hutě, odkud je ten nejhezčí pohled na druhou nejvyšší horu Šumavy - na Roklan. Jelikož bylo třeba sestoupit od silnice kousek do terénu, Vláďa všechny vyzval, aby si nazuli sněžnice a následovali ho do míst, odkud se bude fotografovat. Sedmnáctá hodina se rychle přiblížila a slunce se rychle dotklo svými zářícími vousy nádherné šumavské dominanty. Každý stihl pořídit pár snímků a po dlouhé cestě na Šumavu se již těšil na večeři.
Po večeři začala výuka. Vláďa promítl teorii o vzniku fotografie a základech fotografování krajiny a všechny seznámil s programem nadcházejících dnů. Poté promítl své poslední pásmo „Šumavské mlhy", kde si každý mohl udělat představu o tom, jaká Šumava vlastně je a kam že se to vlastně vypravil.
Další den byl na programu celkem brzký odjezd, takže po skončení programu šli všichni raději odpočívat.

východ slunce z Třístoličníku a HochsteinuV sobotu ráno byl v plánu východ slunce z Třístoličníku a Hochsteinu. Počasí přálo a už během krátkého výstupu začínalo být jasné, že východ slunce nás nemine a možná budou k vidění i Alpy, jak jsme se dozvěděli od Vládi. Místo fotografování bylo opravdu nádherné, někdo fotografoval mezi skalními útvary, někdo kouzelnou kapličku, někdo z vrcholu od kříže samotný východ slunce s Alpami. Každý si našel to, co je jeho oku a srdci blízké.
Když měli všichni vyfotografováno, sestoupili jsme se zpět na parkoviště k autům a vydali se směrem do Nového Údolí, kde krásně meandruje Studená Vltava. Kolem řeky byla spousta námraz na travách i různé útvary v samotné řece, takže všichni opět fotografovali jako o život.
Bylo třeba ale hlídat čas - ve 14 hodin nás čekal další program - fotografování jelenů v přezimovací obůrce Beranky u Srní. Když jsme přijeli na místo, dostali jsme instrukce, jak se máme chovat, abychom jeleny a laně Studená Vltavanevyplašili. Pomalu a v zástupu jsme sestoupili k obůrce a potichu zaujali místa v pozorovacím srubu. Zvířata dostala porci řepy, aby se přiblížila na asi 40 - 60 metrů a my mohli fotografovat. K vidění bylo několik desítek jelenů a laní a my mohli nejen fotografovat, ale i pozorovat dění a hierarchii ve stádě.
Jakmile byla řepa snědena, jeleni odešli zpět do lesa a bylo na čase, abychom šli i my - na večeři. Cestou zpět na Kvildu zbylo ale ještě trochu času a zároveň se přiblížila doba západu slunce, tak jsme se stavili ještě na, teď již známé, Filipově Huti a zkusili západ slunce. Všichni byli nakonec moc rádi, protože ten sobotní západ byl přeci jen orámovaný troškou mráčků a tak pro fotografy zajímavější. Jakmile slunce zapadlo, byl už opravdu čas na výbornou a zaslouženou večeři.
Po večeři nastal čas k návštěvě místního pivovaru u Galapetra. Po celodenním fotografování to byla opravdu výtečná odměna. Každý mohl ochutnat různé druhy výborných piv, která se zde vaří a jako zákusek po večeři si dát třeba skvělou tlačenku nebo chléb se sádlem a cibulkou.
Po návratu do penzionu nás čekala ještě prezentace snímků jednotlivých fotografů a jejich hodnocení. Každý proto připravil pár snímků, které nafotografoval, Vláďa je všechny promítl a všichni se k nim mohli vyjádřit. Za uplynulý den vznikly zdařilé fotografie, tak byli všichni účastníci spokojeni a také unaveni.

ZhůříV neděli ráno byl sraz před penzionem v 6:30 hod a jelo se na východ slunce přes Horskou Kvildu do zaniklé obce Zhůří. Z této planiny je krásný výhled na Roklan, Ostrý a Poledník a po zaniklé obci zde zbylo jen pár křížků. V údolí pod námi se válela mlha, do které zasvítilo ranní slunce, a my měli před sebou opět tu krásu Šumavy, kterou člověk vidí, pouze když si jako my přivstane. Mlha různě klesala a stoupala, až jednu chvíli byly vidět z Velkého a Malého Roklanu opravdu jen vrcholky. Poté mlha stoupla natolik, že nebylo vidět na krok a tak jsme se vydali na snídani.
Po výborné a vydatné snídani jsme opět nasedli do aut a vyrazili na Modravu. Na konci obce jsme všichni nazuli sněžnice a vydali se na průzkum kolem Roklanského potoka směrem k Rybárně. Cestou na Modravu bylo všude úplně zataženo, jen na Modravě bylo nádherně. Svítilo slunce, sníh se třpytil, v potoce krásné námrazy...Celá skupina proto fotila a fotila, až bylo poledne. Slunce bylo již příliš ostré a začal se ozývat hlad, proto jsme se domluvili, že pojedeme na oběd.
Vrátili jsme se tedy zpět do penzionu u Krále Šumavy na Kvildu. Všichni již měli od rána zabalené věci a tak při obědě došlo na závěrečná slova, shrnutí celého víkendu a loučení. Bylo to moc fajn, a kdo ví, třeba se někteří z nás zase na Šumavě potkají.

Související obrázky

Dachstein z Haidelu Kreuzberg z Haidelu pan František - Alpy z Třístoličníku Vodrážková Kateřina - U Studené Vltavy Anisimov Evgeny - U Borových Lad Jeleňová Ĺubica - Ráno na Zhůří Sidák Petr - Šumava pohled z Třístoličníku Staněk Jaroslav Na Třístoličníku

Komentáře

Buďte první kdo vloží komentář k tomuto produktu

Napište komentář




Košík: (0)

Váš košík je prázdný

Přihlásit se



Zaslat zapomenuté heslo

Pokud nemáte účet,
zaregistrujte se zde

Registrovat